Parson Russel Teriér (Parson Russel Terrier) je robustní a houževnatě pracující pes, dobře vyvážené postavy. Celková délka těla je mírně vyšší, než jeho výška v kohoutku. Délka od nosu ke stopu je mírně kratší, než délka od stopu k týlu. Lebku má plochou a mírně širokou, směrem k očím se postupně zužuje. Stop má velice mělký. Nos má černý. Čelisti jsou silné a svalnaté. Oči má mandlově tvarované, slušně hluboko posazené, tmavé a s horlivým výrazem. Uši má malé, tvarované do písmene „V“, spadající dopředu, nesené blízko u hlavy, jejich konce dosahují koutku oka, jejich kůže je jen mírné tloušťky. Krk má čistý, svalnatý, dosti dlouhý, směrem k ramenům se postupně rozšiřuje. Tělo je dobře vyvážené, jeho délka mírně převyšuje jeho výšku v kohoutku. Záda má silná a rovná. Bedra jsou mírně klenutá. Hruď má jen mírnou hloubku, nedosahuje pod body loktů. Ocas je obvykle ukotvený, je silný a rovný, posazený mírně výše. Přední končetiny musí být silné, jejich klouby nejsou otočené dovnitř ani ven. Ramena má dlouhá a svažující a lokty blízko u těla. Zadeček má silný a svalnatý. Tlapky má kompaktní, paralelní, s pevnými polštářky a se značnou dávkou pohonu. Kůže musí být silná a uvolněná. Chůze má volný dlouhý krok a je dobře koordinovaná.
 

VÝŠKA:
Pes má v kohoutku ideální výšku 36 cm, s tolerancí +/- 2 cm.
Fena má v kohoutku ideální výšku 33 cm, s tolerancí +/- 2 cm.
VÁHA:
Parson Russel Teriér (Parson Russel Terrier) váží v rozmezí 5 až 8 kg. (Standard FCI přesnou hmotnost plemene neudává.)
SRST:
Parson Russel Teriér (Parson Russel Terrier) má přirozeně drsnou srst, hustou a dobře přiléhající, hrubou nebo hladkou. Osrstěné je i břicho a spodní strana těla.
Zbarvení je zcela bílé nebo převažující bílé s tříslovými, citronovými nebo černými značeními, nebo nějaká kombinace těchto barev.
 

Parson Russel Teriér (Parson Russel Terrier) je dovedný, aktivní a hbitý pes, který je obzvláště postavený pro výdrž a rychlost. Celkový jeho obraz dává dojem rovnováhy a flexibility. Je to zásadně pracující teriér, se schopností přizpůsobit se přístupu k lovu. Je velice smělý a přátelský. Povaha je velice přátelská, parson je velmi společenské plemeno.
 

    Socializací psa se rozumí osvojení a postupné rozvíjení chování, které umožní bezproblémové začlenění psa do psí i lidské společnosti. Je velmi důležité bezpečně a včasně seznamovat štěně s nejrozmanitějšími situacemi, se kterými se bude v průběhu života setkávat. Předcházíme tím pozdějším konfliktům s ostatními psy i lidmi, lekavému a nevhodnému chování, které nám i našim psům může později značně zkomplikovat vzájemné soužití. Socializace umožňujeme našemu psovi harmonický rozvoj jeho povahy.
 
Vtiskávání
Ve 4. - 7. týdnu života probíhá první socializační fáze, takzvané vtiskávání, které se odehrává u chovatele. Tento proces je pro budoucí život štěněte velmi důležitý. Po 4. týdnu prochází štěně rychlým rozvojem. Zjišťuje, k jakému druhu patří, jaké místo zaujímá mezi štěňaty. Učí se, pomocí jakého chování se prosadit a jakým chováním docílí, že ho ostatní nechají na pokoji. Přiřazuje si člověka mezi důvěrně známé živočichy či členy smečky. Proto je třeba vybrat si takového chovatele, který poskytl štěňatům intenzivní kontakty s lidmi a co nejširší škálu podnětů, se kterými měl pes možnost se v klidu seznámit. Pokud kupujete pejska k dětem, velmi vám usnadní situaci, když chovatel v rodině má děti, na které si štěně mohlo přivyknout a s nimiž nezískalo žádnou negativní zkušenost. Pokud by pes žil izolovaně od lidí, zavřen v boudě nebo dokonce izolovaně i od ostatních psů, rozvine se u něj syndrom boudy, bude krajně bázlivý a plachý. Někdy se takoví psi uchylují i do defenzivní agresivity. Narušená povaha se ukazuje až později po koupi, kolem 10. - 12. týdne života.
 
Socializace
Mezi 7. - 12. týdnem probíhá velmi intenzivní socializace, kdy zážitky, které pes zpracovává, se hluboce zapíší a podstatně ovlivní celý jeho život. Samozřejmě socializace probíhá i později a je možno korigovat a upravovat chybějící nebo špatné zážitky z tohoto období, ovšem pak je třeba počítat s velmi intenzivním a pomalým přeučováním, které nemá tak výrazné a rychlé výsledky. Ne vše se nám podaří napravit a přeučování klade veliké nároky na naši trpělivost.
 
Po příchodu štěněte do vaší rodiny je třeba mu nejprve poskytnout nějaký čas na navázání kontaktu s vámi a ostatními členy rodiny a na seznámení se s vaším bytem či domem a zahradou. K navázání kontaktu mezi vámi a štěnětem dochází zpravidla velice rychle, štěně se instinktivně musí přimknout k někomu, kdo mu po ztrátě matky zajistí ochranu, neboť bez ní by v přírodě nepřežilo.
 

   

  FCI=Mezinárodní kynologická federace

Mezinárodní kynologická federace (franc. Fédération Cynologique Internationale, odtud zkratka FCI) je mezinárodní organizace, která se zabývá plemeny psů a kynologií jako takovou. Má sídlo v Belgii, v městě Thuin.

Organizace byla založena v roce 1911 Německem, Rakouskem, Belgií, Francií a Nizozemskem. Během 1. světové války zanikla a byla obnovena po roce 1921.

Dnes má FCI 80 členských zemí a eviduje 335 plemen psů. Nad každým jednotlivým plemenem má patronát určitý členský stát, který sepisuje standardy plemena. FCI je zodpovědná za překlad a doplňování.

Všechny plemena psů mohou být rozdělena do deseti skupin. Tyto skupiny jsou založeny na různých znacích jako např. vzhled nebo použití.

1. Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
2. Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
3. Teriéři
4. Jezevčíci
5. Špicové a tzv. plemena primitivní
6. Honiči a barváři
7. Ohaři
8. Slídiči, retrívři a psi vodní
9. Společenská plemena
10. Chrti